Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2018

Síťové mapování cévnatých rostlin probíhalo na Vsetínsku již šestou vegetační sezónu. Sběr botanických dat na území vsetínského okresu, přesněji pouze na území ležícím mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, navazoval na pilotní část, která proběhla v roce 2013 a na výsledky z let následujících 2014 až 2017 s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin na území CHKO Beskydy. 

Celkem bylo v roce 2018 v devíti mapovacích čtvercích zaznamenáno 3151 údajů o výskytu cévnatých rostlin. Podle aktuálního červeného seznamu (Grulich 2017) se tyto údaje týkají i 50 ohrožených či vzácnějších taxonů cévnatých rostlin.

Z fytogeograficky významných druhů jsou zastoupeny druhy s širší vazbou na Karpaty. Tyto druhy zasahují do České republiky od východu a vyskytují se pouze na východní či severovýchodní Moravě nebo jen vzácně pronikají až do východních Čech. Z této skupiny byly zaznamenány druhy Dentaria glandulosa a Scilla kladnii. Další skupina je tvořena druhy rozmanitého rozšíření, které jsou v ČR převážně vázané na karpatskou oblast, jsou to Carex pilosa, Carex pendula, Euphorbia amygdaloides, Isopyrum thalictroides aj. Výrazná je také skupina zástupců vstavačovitých (Cephalanthera damasonium, C. longifolia, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, Epipactis helleborine, E. purpurata, Listera ovata, Neottia nidus-avis, Orchis mascula a Platanthera bifolia) a skupina teplomilných a suchomilných druhů rostlin (Cirsium acaule, Rosa gallica, Trifolium ochroleucon). Další výraznou skupinu tvoří druhy lesní, vázané na zachovalé listnaté lesy (Aconitum lycoctonum, Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Cerastium lucorum, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa a Veronica montana). Zajímavá je i skupina vzácnějších plevelů (Aphanes arvensis, Ranunculus arvensis) a druhů šířících se podél železnic, respektive využívající volnou ekologickou niku (Saxifraga tridactylites). Za pozornost stojí také skupina vlhkomilných lučních druhů (Carex flava, Epilobium palustre, E. parviflorum a Gladiolus imbricatus). V jižní části okresu byly potvrzeny známé i nalezeny nové lokality dvou fytogeograficky významných druhů Aremonia agrimonoides a Crocus albiflorus.

Za nejvýznamnější nálezy v roce 2018 je možné považovat nové lokality dvou fytogeograficky významných druhů v jižní části okresu – řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides) a šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus). Zajímavý je také výskyt silně ohrožené ladoňky karpatské (Scilla kladnii) v dubohabřině na okraji obce Mikulůvka. Dlouhodobě známá lokalita tohoto druhu v Přírodní památce U Vaňků s bohatou populací tohoto druhu je vzdálena ca 500 m vzdušnou čarou přes koryto Vsetínské Bečvy. Ladoňka karpatská se vyskytuje pouze v povodí Bečvy zhruba od Vsetína po Kroměříž. Na nejvýše uváděné lokalitě proti proudu Bečvy – na svazích Ostré hory (475 m n. m.) u Vsetína v místní části Semetín je ladoňka považována za vyhynulou (cf. Trávníček 2010). U nově nalezených mikrolokat není jasné, zda se jedná o původní výskyt nebo druhotné zplanění. Druh byl totiž zejména v minulosti přenášen do zahrádek jako dekorativní časně jarně kvetoucí rostlina. Také mikrolokalita v Mikulůvce navazuje na menší zástavbu chaty a rodinného domku.

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2018.

Ohrožení taxonů je vyjádřeno pomocí zkratek v konzervativním pojetí (Grulich 2012) i nově podle metodiky IUCN (Grulich 2017). 

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů a vyhlášky:

C1 (= CR) – kriticky ohrožený (critically endangered); C2 (= EN) – silně ohrožený (endangered); C3 (= VU) – ohrožený (vulnerable); C4a (= NT) – vzácnější taxon vyžadující další pozornost – méně ohrožený (near threatened); r – velmi vzácný (rarity), t – silně ustupující (declinig trend), b – silně ustupující, ale s některými populacemi stabilními (approaching rarity – combination of both r & t) (Grulich 2012).

CR – kriticky ohrožený (critically endangered); EN – ohrožený (endangered); VU – zranitelný (vulnerable); NT – téměř ohrožený (near threatened); LC – málo dotčený (least concern); NA – nevhodný pro hodnocení (not applicable, druhy mimo svůj původní areál, tedy druhy nepůvodní, do ČR neúmyslně zavlečené); DD – taxon, o němž jsou nedostatečné údaje (data deficient) (Grulich 2017).

 1 – kriticky ohrožený; §2 – silně ohrožený; §3 – ohrožený (vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.).

CITES (Walter & Gillett 1998).

Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2018.

Autor: Jana Tkáčiková

Literatura

Grulich V. (2017): Červený seznam cévnatých rostlin ČR. – In: Grulich V. & Chobot K. [eds], Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. Příroda 35: 75–132.

Trávníček B. (2010): Scilla L. – In: Chrtek J., Kaplan Z. & Štěpánková J. [eds]: Květena České republiky 8. Academia, Praha, 613–628.

Tkáčiková J. (2018): Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy v roce 2018. Ms., 46 pp. [Depon. in: Odbor životního prostředí KÚ Zlín.]