Archiv pro měsíc: Únor 2017

Výzva – Pokračujeme v síťovém mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín!

Pokračujeme v síťovém mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín! Zapojte se i v roce 2017!

Od roku 2013 běží projekt zaměřený na floristický průzkum území vsetínského okresu mimo CHKO Beskydy. Každoročně se snažíme prozkoumat území na ploše zhruba 10 mapovacích čtverců. Rádi uvítáme nové zájemce o mapování.

Pokud máte o mapování zájem, vyberte si z přiložené mapky čtverec a napište jeho číslo na mail janatkacikova@seznam.cz. Při výběru čtverců srovnejte s mapkou okresu Vsetín, některé čtverce byly již vymapovány v letech 2013 až 2016!

V roce 2017 se bude mapovat dalších 10 čtverců.

Zájemci o mapování dostanou vytištěnou ortofotomapu a základní mapu s vyznačenými hranicemi čtverce, škrtací formulář a metodiku.

Finance jsou zatím nejisté, ale věříme, že jako každý rok budou uhrazeny alespoň náklady na cestovné (asi 2.000,- Kč za čtverec).

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2016

Síťové mapování cévnatých rostlin probíhalo na Vsetínsku již čtvrtou vegetační sezónu. Sběr botanických dat na území vsetínského okresu, přesněji pouze na území ležícím mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, navazoval na pilotní část, která proběhla v roce 2013 a na výsledky z let následujících 2014 a 2015 s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin na území CHKO Beskydy.

 Celkem bylo zaznamenáno 2453 údajů o výskytu cévnatých rostlin. Podle aktuálního červeného seznamu (Grulich 2012) se tyto údaje týkají i 59 ohrožených či vzácnějších taxonů cévnatých rostlin.

Z fytogeograficky významných druhů byly potvrzeny (popř. nalezeny na nových lokalitách) druhy s širší vazbou na Karpaty, konkrétně Dentaria glandulosa a Valeriana simplicifolia, i druhy jiných geoelementů, které jsou však v ČR vázané převážně na karpatskou oblast – Aremonia agrimonoides, Carex pilosa, Carex pendula, Equisetum telmateia, Euphorbia amygdaloides, Hacquetia epipactis, Isopyrum thalictroides a Luzula luzulina. Zaznamenáni byli také četní zástupci vstavačovitých (Cephalanthera damasonium, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, D. sambucina, Epipactis helleborine, Gymnadenia conopsea, Listera ovata, Orchis mascula a Platanthera bifolia) a několik teplomilných druhů rostlin (Asperula cynanchica, Dorycnium herbaceum a Rosa gallica). Další výraznou skupinu tvoří druhy vázané na zachovalé listnaté lesy či jejich okraje (Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Bromus ramosus, Cerastium lucorum, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa, Luzula luzulina, Polystichum aculeatum a Veronica montana). Významné jsou i nálezy vzácnějších plevelů (Kickxia elatine, Ranunculus arvensis a Valerianella dentata), které ustupují spolu s mizejícím maloplošně a extenzivně provozovaným hospodařením. Za pozornost stojí také skupina mokřadních a vodních druhů (Butomus umbellatus, jenž byl pravděpodobně vysazen, Glyceria nemoralis a Leersia oryzoides). Potvrzeny byly i vzácné druhy pastvin a krátkostébelných luk (Antennaria dioica, Cirsium eriophorum nebo Juniperus communis).

Za nejvýznamnější nález v roce 2016 je možné považovat ověření historické lokality silně ohroženého hořce křížatého (Gentiana cruciata) na úpatí vrchu Sedliska v obci Branky, odkud jej uvádí Pospíšil (1964). Spolu s hořcem křížatým zde rostly i další subxerofilní druhy jako mařinka psí (Asperula cynanchica) a bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), rovněž uváděné Pospíšilem.

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2016:

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů:

C2 (= EN) – silně ohrožené (endangered): b – approaching rarity, t – declinig; C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené (lower risk) (Danihelka et al. 2012). §2 – silně ohrožené; §3 – ohrožené (vyhláška MŽP 395/1992 Sb.). CITES (Walter & Gillett 1998).

Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2016.

Autor: Jana Tkáčiková

Literatura

Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84: 631–645.

Pospíšil V. (1964): Die Mährische Pforte, eine Pflanzengeographische Studie. Acta Musei Moraviae, Scientiae naturales (Časopis Moravského muzea, Vědy přírodní), 49: 103–190.