Výzva – Pokračujeme v síťovém mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín!

Pokračujeme v síťovém mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín! Zapojte se i v roce 2017!

Od roku 2013 běží projekt zaměřený na floristický průzkum území vsetínského okresu mimo CHKO Beskydy. Každoročně se snažíme prozkoumat území na ploše zhruba 10 mapovacích čtverců. Rádi uvítáme nové zájemce o mapování.

Pokud máte o mapování zájem, vyberte si z přiložené mapky čtverec a napište jeho číslo na mail janatkacikova@seznam.cz. Při výběru čtverců srovnejte s mapkou okresu Vsetín, některé čtverce byly již vymapovány v letech 2013 až 2016!

V roce 2017 se bude mapovat dalších 10 čtverců.

Zájemci o mapování dostanou vytištěnou ortofotomapu a základní mapu s vyznačenými hranicemi čtverce, škrtací formulář a metodiku.

Finance jsou zatím nejisté, ale věříme, že jako každý rok budou uhrazeny alespoň náklady na cestovné (asi 2.000,- Kč za čtverec).

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2016

Síťové mapování cévnatých rostlin probíhalo na Vsetínsku již čtvrtou vegetační sezónu. Sběr botanických dat na území vsetínského okresu, přesněji pouze na území ležícím mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, navazoval na pilotní část, která proběhla v roce 2013 a na výsledky z let následujících 2014 a 2015 s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin na území CHKO Beskydy.

 Celkem bylo zaznamenáno 2453 údajů o výskytu cévnatých rostlin. Podle aktuálního červeného seznamu (Grulich 2012) se tyto údaje týkají i 59 ohrožených či vzácnějších taxonů cévnatých rostlin.

Z fytogeograficky významných druhů byly potvrzeny (popř. nalezeny na nových lokalitách) druhy s širší vazbou na Karpaty, konkrétně Dentaria glandulosa a Valeriana simplicifolia, i druhy jiných geoelementů, které jsou však v ČR vázané převážně na karpatskou oblast – Aremonia agrimonoides, Carex pilosa, Carex pendula, Equisetum telmateia, Euphorbia amygdaloides, Hacquetia epipactis, Isopyrum thalictroides a Luzula luzulina. Zaznamenáni byli také četní zástupci vstavačovitých (Cephalanthera damasonium, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, D. sambucina, Epipactis helleborine, Gymnadenia conopsea, Listera ovata, Orchis mascula a Platanthera bifolia) a několik teplomilných druhů rostlin (Asperula cynanchica, Dorycnium herbaceum a Rosa gallica). Další výraznou skupinu tvoří druhy vázané na zachovalé listnaté lesy či jejich okraje (Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Bromus ramosus, Cerastium lucorum, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa, Luzula luzulina, Polystichum aculeatum a Veronica montana). Významné jsou i nálezy vzácnějších plevelů (Kickxia elatine, Ranunculus arvensis a Valerianella dentata), které ustupují spolu s mizejícím maloplošně a extenzivně provozovaným hospodařením. Za pozornost stojí také skupina mokřadních a vodních druhů (Butomus umbellatus, jenž byl pravděpodobně vysazen, Glyceria nemoralis a Leersia oryzoides). Potvrzeny byly i vzácné druhy pastvin a krátkostébelných luk (Antennaria dioica, Cirsium eriophorum nebo Juniperus communis).

Za nejvýznamnější nález v roce 2016 je možné považovat ověření historické lokality silně ohroženého hořce křížatého (Gentiana cruciata) na úpatí vrchu Sedliska v obci Branky, odkud jej uvádí Pospíšil (1964). Spolu s hořcem křížatým zde rostly i další subxerofilní druhy jako mařinka psí (Asperula cynanchica) a bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), rovněž uváděné Pospíšilem.

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2016:

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů:

C2 (= EN) – silně ohrožené (endangered): b – approaching rarity, t – declinig; C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené (lower risk) (Danihelka et al. 2012). §2 – silně ohrožené; §3 – ohrožené (vyhláška MŽP 395/1992 Sb.). CITES (Walter & Gillett 1998).

Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2016.

Autor: Jana Tkáčiková

Literatura

Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84: 631–645.

Pospíšil V. (1964): Die Mährische Pforte, eine Pflanzengeographische Studie. Acta Musei Moraviae, Scientiae naturales (Časopis Moravského muzea, Vědy přírodní), 49: 103–190.

Nový druh pro okres Vsetín – velbloudník tenkokřídlý (Corispermum pallasii)

velbloudník tenkokřídlý (Corispermum pallasii)

Nepůvodní druh květeny České republiky, který se od 80. let 20. století trvaleji vyskytuje v prostoru pískovny u Bzence na jihový­chodní Moravě. Je nalézán v blízkém či vzdálenějším okolí bzenecké pískovny především v intravilánech obcí, kam je zavlékán se stavebním pískem či nákladní dopravou. Na území severovýchodní Moravy byl velbloudník tenkokřídlý zaznamenán teprve nedávno v areálech prodejen sypkých stavebních hmot na deponiích písku dopravovaném z pískovny Bzenec. Rostliny rostou na částech navážek, kde většinou nedochází k manipulaci s pískem. V roce 2013 byl sbírán také ve Valašském Meziříčí v areálu prodejny uhelných skladů, na navážce písku z bzenecké pískovny.

Autor: Petr Kocián

Sborník Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí č. 20 právě v prodeji!

V těchto dnech se dostává do prodeje Sborník Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí (číslo 20). Sborník obsahuje dosud nepublikované rukopisy vsetínského botanika Jana Bubely (1855-1889).

Již 20. číslo Sborníku Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí je zaměřeno přírodovědně, přesněji botanicky. Celý sborník je věnován pozapomenutému vsetínskému rodákovi Janu Bubelovi a jeho rukopisům o květeně Vsetína a okolí. Bubelovy rukopisy jsou tak poprvé zpřístupněny všem zájemcům – kromě naskenovaných originálů byl do sborníku zařazen i jejich přepis a také praktický překlad srozumitelný pro současného čtenáře. Kromě cenných botanických dat z konce 19. století sborník doplňují také kapitoly věnované životním osudům Jana Bubely a krajině i květeně v podobě, v jaké ji viděl Jan Bubela. U téměř 200 historických místních názvů (osad, tratí, apod.) se podařilo dohledat jejich současnou lokalizaci, což usnadní práci s herbářovým materiálem Jana Bubely, který je uložen v našich i zahraničních herbářích. .

Sborník má rozsah 368 stran (včetně barevné přílohy) a byl vydán v nákladu 150 ks.

Publikace byla finančně podpořena dotací města Vsetín pro rok 2016

a firmami CS CABOT, spol. s r.o. a Melica nutans s.r.o.

Sborník si můžete zakoupit nebo objednat přímo u Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí, e-mail: janatkacikova@seznam.cz. Jeho cena je 450,- Kč (bez poštovného).

obalka

Nové nálezy vstavače bledého

V rámci síťového mapování byly ověřeny známé lokality a nalezeny nové mikrolokality silně ohroženého vstavače bledého (Orchis pallens) v katastru Leskovce, Lužné, Liptálu a Prlova. V povodí Senice (a na katastru zmíněných obcí) je výskyt tohoto vstavače známý, počet kvetoucích rostlin na jednotlivých lokalitách v průběhu let kolísá. Tato časně kvetoucí orchidej roste nejčastěji ve světlých lesích, v křovinách na okraji lesa, popř. i na okrajích luk navazujících na listnaté remízky.

V letošním roce vzhledem k pozdním mrazům měla většina rostlin mrazem poškozené květenství (viz foto).

o-palens-2

o-palens-3

Přesto, že je tento vstavač zařazen do kategorie silně ohrožený druh (C2b) a ve stejné kategorii je chráněn také zákonem (§2), je stále ohrožen především přeměnou listnatých remízků na smrkové monokultury (viz foto s výsadbou smrku na okraji lesa).

o-palens-1

Podrobné informace o rozšíření na severovýchodní Moravě je možné čerpat např. v práci Sedláčková M. (1996): Orchis pallens v lesích severovýchodní Moravy. – Čas. Slez. Muz., Opava, ser. A, 45: 279-283.

Autor: Jana Tkáčiková
Foto: Jana Tkáčiková, J. Machala

Výzva – Pokračujeme v síťovém mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín!

Pokračujeme v síťovém mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín! Zapojte se i v roce 2016!

Od roku 2013 běží projekt zaměřený na floristický průzkum území vsetínského okresu mimo CHKO Beskydy. Každoročně se snažíme prozkoumat území na ploše zhruba 10ti mapovacích čtverců. Rádi uvítáme nové zájemce o mapování.

Pokud máte o mapování zájem, vyberte si z přiložené mapky čtverec a napište jeho číslo na mail janatkacikova@seznam.cz. Zeleně a žlutě vybarvené čtverce nevybírejte, byly již vymapovány v letech 2013 ža 2015!

V roce 2016 se bude mapovat dalších 10 čtverců.

Zájemci o mapování dostanou vytištěnou ortofotomapu a základní mapu s vyznačenými hranicemi čtverce, škrtací formulář a metodiku.

Finance jsou zatím nejisté, ale věříme, že jako každý rok budou uhrazeny alespoň náklady na cestovné (asi 2.000,- Kč za čtverec).

Pro zájemce ze vzdálenějších končin je k dispozici zdarma nocleh v Jarcové, č.p. 102.

 

sitove-mapovani-2015-map

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2015

roce 2015 bylo v devíti mapovacích čtvercích zaznamenáno celkem 2077 údajů o výskytu cévnatých rostlin. V některé z kategorií ohroženosti (v tzv. červených seznamech rostlin) se nachází 45 taxonů cévnatých rostlin.

Výrazná je skupina zástupců vstavačovitých (Cephalanthera damasonium, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, D. sambucina, Gymnadenia conopsea, Listera ovata, Orchis mascula, Platanthera bifolia a Traunsteinera globosa) a skupina teplomilných druhů rostlin (Cirsium pannonicum, Crepis praemorsa a Geranium sanguineum) očekávaná a potvrzená v okolí Vsetína. Další výraznou skupinu tvoří druhy lesní, vázané na zachovalé listnaté lesy (Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Cerastium lucorum, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Blechnum spicant, Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa, Luzula luzulina, Polystichum aculeatum  a Veronica montana).

Výrazná je i skupina druhů vázaných na zachovalé pastviny a krátkostébelné louky (Antennaria dioica, Hypochaeris maculata, Viola canina susp. ruppii), které mizí vlivem eutrofizace krajiny a absence odpovídajícího hospodaření. Z fytogeograficky významných druhů je výrazná skupina druhů rozmanitého rozšíření, ale u nás vázaných převážně na karpatskou oblast (Carex pendula, Equisetum telmateia, Euphorbia amygdaloides). Z mokřadních druhů jsou významné druhy s vazbou na luční prameniště a slatiniště (Gladiolus imbricatus, Valeriana simplicifolia), které jsou v regionu ohrožené zejména kvůli chybějícímu hospodaření, eutrofizaci a zarůstání.

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2015:

seznam

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů:

C2 (= EN) – silně ohrožené (endangered): b – approaching rarity, t – declinig; C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené (lower risk) (Danihelka et al. 2012). §2 – silně ohrožené; §3 – ohrožené (vyhláška MŽP 395/1992 Sb.). CITES (Walter & Gillett 1998).

Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2015.

Autor: Jana Tkáčiková

Nové lokality škardy ukousnuté v okolí Vsetína

V roce 2015 byly nalezeny tři nové mikrolokality v těsném okolí Vsetína. Škarda ukousnutá (Crepis praemorsa) je silně ohroženým druhem květeny ČR. Nedávno bylo zpracováno její aktuální rozšíření na území CHKO Beskydy a v přilehlých územích (Tkáčiková in Popelářová et al. 2011).

Teplomilná škarda ukousnutá roste v ČR převážně v termofytiku a v teplejších územích mezofytika, zvláště v územích s bazickými horninami, jinde je tento druh vzácný nebo zcela chybí (Kaplan & Kirschner in Slavík & Štěpánková 2004). Druh byl dříve v teplých územích poměrně hojný, ale v průběhu 20. století silně ustoupil (cf. Kaplan & Kirschner in Slavík & Štěpánková 2004). V oblasti severovýchodní Moravy je škarda ukousnutá vzácná a stejně tomu bylo i v minulosti. Údaje o výskytu existují pouze z okrajových oblastí beskydského regionu, do oreofytika Radhošťských Beskyd neproniká (cf. Kaplan & Kirschner in Slavík & Štěpánková 2004). Na Vsetínsku (fytochoriony 80a., 81., 82.) se vyskytuje v oblastech budovaných vsetínskými vrstvami magurského flyše, který obsahuje jílovce s bazickou reakcí.

Recentního rozšíření na Vsetínsku sahá údolím Vsetínské Bečvy od Vsetína přes Hovězí a Huslenky po Nový Hrozenkov. Izolovaná lokalita ve Študlově pravděpodobně navazuje na mnohem hojnější výskyt druhu v Bílých Karpatech (cf. Jongepier & Pechanec 2006). Zajímavý je údaj z Jablůnky, který rozšiřuje oblast výskytu směrem na sever údolím Vsetínské Bečvy.

Škarda ukousnutá roste na Vsetínsku v kosených a přepásaných loukách svazu Cynosurion a Arrhenatherion a v mezofilních lemech listnatých lesů sv. Trifolion medii.

Literatura:

Jongepier J. W. & Pechanec V. (2006): Atlas rozšíření cévnatých rostlin CHKO Bílé Karpaty. ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Koutecký P., Popelářová M., Lustyk P., Dančák M., Tkačíková J. & Hlisnikovský D. (2009): Výsledky floristického kurzu České botanické společnosti ve Vsetíně (29. června – 5. července 2008). Zprávy České Botanické Společnosti, Praha, 44, Příl. 2009/1: 1–106.

Popelářová M., Hlisnikovský D., Koutecký P., Dančák M., Tkáčiková J., Vašut R. J., Vymazalová M., Dvorský M., Lustyk P. & Ohryzková L. (2011): Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009). Zprávy České Botanické Společnosti, Praha, 46: 277–359.

Slavík B. & Štěpánková J. [eds] (2004): Květena České republiky. 7. Academia, Praha, 767 pp.

Autor: Jana Tkáčiková

Rukopisy vsetínského botanika Jana Bubely

Síťové mapování aktuální květeny v okrese Vsetín probíhá souběžně s kompletací historických údajů. Jedním z nejstarších ucelených pramenů o květeně Valašska jsou rukopisy vsetínského botanika Jana Bubely, které nebyly nikdy vydány tiskem: „Rostlinstvo květeny Vsetínské“ z roku 1879 a nedatovaný nedokončený rukopis „Rostliny na Valašsku rostoucí“. Rukopisy jsou součástí dosud nezpracované pozůstalosti Jana Bubely uložené v Muzeu regionu Valašsko ve Valašském Meziříčí.

Rukopisy Jana Bubely dlouho dobu ležely v depozitáři muzea a jen zřídka byly kvůli obtížné dostupnosti využívány při studiu regionální květeny. Právě časté dotazy na tento zdroj nás přivedly k myšlence rukopisy zpřístupnit všem zájemcům o regionální květenu. O vydání publikace Vás budeme informovat.

rukopis-bubela-1

rukopis-2-1

rukopis-2-2

Jan (Johann) Bubela se narodil 22. ledna 1855 ve Vsetíně do zámožné a vážené rodiny Bubelů. Shromáždil poznatky o více než 850 druzích cévnatých rostlin rostoucích na Vsetínsku a objevil zde několik nových druhů pro květenu Moravy. Ve Sborníku Musejní společnosti ve Valašském Meziříčí z roku 1884 uveřejnil článek „O rostlinách na Valašsku zavlečených a zdomácnělých“. Značnou část svých poznatků buď sám publikoval, nebo byly publikovány, v některé z květen Moravy. Zpracoval také dodatky a opravy k Obornyho flóře Moravské „Flora von Mähren und österr. Schlesien“ (v své době jediné souhrnné květeně Moravy a Slezska), jež byly následně zahrnuty do souborného díla Eduarda Formánka „Květena Moravy a rakouského Slezska“.

Autor: Jana Tkáčiková