Nalezen nový druh pro okres Vsetín – Carex depressa subsp. transsilvanica

ostřice zakrslá transylvánská (Carex depressa subsp. transsilvanica)

Tento východokarpatsko-balkánsky druh byl teprve nedávno nalezen na území České republiky u obce Polichno u Luhačovic. Na Slovensku roste hlavně ve východní části území, ale údaje jsou i ze Štiavnických vrchů a nejblíže ze slovenské strany Bílých (Bielych) Karpat. Kromě SR roste také v Polsku, Rumunsku, na Ukrajině a v Turecku. Zasahuje až po Írán na Blízkém východě. Preferuje suché pasínky, louky a mezofilní lemy. Pravděpodobně přehlížený druh. V okrese Vsetín nalezena na dvou lokalitách v širším okolí Vsetína, je možné, že nálezy budou postupně přibývat.

Autor: Jana Tkáčiková

Nalezen nový druh pro okres Vsetín – Carex davalliana

ostřice Davallova (Carex davalliana)

Tato hustě trsnatá dvoudomá ostřice roste pouze na mokřadních stanovištích – bázemi bohaté slatiniště a prameniště. Jedná se o konkurenčně slabý druh, proto je ohrožen zarůstáním pramenišť a slatin z důvodu absence obhospodařování. Je zařazena mezi silně ohrožené druhy (C2t) a chráněna je i zákonem jako ohrožený druh (§3).

V okrese Vsetín byla nalezena v Semetíně – jeden samčí trs. Vzhledem k tomu, že historicky není tento druh ze Vsetínska uváděn, pravděpodobně byla na lokalitu zavlečena. Nejbližší lokality jsou z okolí Rusavy v Hostýnských vrších (okr. Kroměříž).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Jana Tkáčiková

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2017

Síťové mapování cévnatých rostlin probíhalo na Vsetínsku již pátou vegetační sezónu. Sběr botanických dat na území vsetínského okresu, přesněji pouze na území ležícím mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, navazoval na pilotní část, která proběhla v roce 2013 a na výsledky z let následujících 2014 až 2016 s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin na území CHKO Beskydy.

V roce 2017 bylo v devíti mapovacích čtvercích zaznamenáno celkem 3494 údajů o výskytu cévnatých rostlin. V některé z kategorií ohroženosti (v tzv. červených seznamech rostlin) se nachází 50 taxonů cévnatých rostlin.

Z fytogeograficky významných druhů jsou zastoupeny druhy s širší vazbou na Karpaty. Tyto druhy zasahují do České republiky od východu a vyskytují se pouze na východní či severovýchodní Moravě nebo jen vzácně pronikají až do východních Čech. Z této skupiny byly zaznamenány druhy Dentaria glandulosa a Scilla kladnii. Další skupina je tvořena druhy rozmanitého rozšíření, které jsou v ČR převážně vázané na karpatskou oblast, jsou to Carex pilosa, Carex pendula, Euphorbia amygdaloides, Isopyrum thalictroides aj. Výrazná je také skupina zástupců vstavačovitých (Cephalanthera longifolia, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, Epipactis helleborine, E. palustris, E. purpurata, Listera ovata, Orchis mascula a Platanthera bifolia) a skupina teplomilných a suchomilných druhů rostlin (Dianthus armeria, Cerinthe minor, Melampyrum arvense). Další výraznou skupinu tvoří druhy lesní, vázané na zachovalé listnaté lesy (Aconitum lycoctonum, Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Cerastium lucorum, Corydalis solida, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa a Veronica montana). Zajímavá je i skupina vzácnějších plevelů (Aphanes arvensis) a druhů šířících se podél železnic, respektive využívající volnou ekologickou niku (Equisetum ramosissimum, Saxifraga tridactylites). Za pozornost stojí také skupina vlhkomilných lučních druhů (Carex otrubae, Epilobium parviflorum). Zaznamenány byly i druhy horské a podhorské splavované podél Vsetínské a Rožnovské Bečvy do nižších poloh (Lunaria rediviva, Veratrum album subsp. lobelianum).

Za nejvýznamnější nálezy v roce 2017 je možné považovat nové lokality vrby lýkovcové (Salix daphnoides) v břehových porostech Rožnovské Bečvy. V blízkosti nálezu (již na území CHKO Beskydy) byl tento druh nalezen během exkurze Moravskoslezské pobočky ČBS v roce (Brandová & Vašut 2015). Dalším významným nálezem bylo potvrzení lokality zeměžluče spanilé (Centaurium pulchellum) v areálu cihelny v Hrachovci (Přikryl et al. 2016). Zeměžluč spanilá je pionýrský druh obnažených, minerálně bohatých až zasolených půd, zpravidla s pouze dočasným výskytem na lokalitě. Přestože existuje z fytochorionu Vsetínská kotlina několik historických údajů, např. Vsetín (Tkáčiková 2015), Valašské Meziříčí – Hrachovec (Říčan 1936), v posledních letech byla zeměžluč spanilá nelezena pouze v roce 2012 v Zubří, následující rok lokalita zanikla (Tkáčiková 2014). Obdobné ekologické nároky má i druh jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum), který měl na Vsetínsku pouze historické lokality a z posledních let nebyl udáván. Také u tohoto druhu byla úspěšně ověřena lokalita v areálu cihelny v Hrachovci (Přikryl et al. 2016). Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2017.

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2017

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů:
C2 (= EN) – silně ohrožené (endangered): b – approaching rarity, t – declinig; C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené (lower risk) (Grulich 2012). §2 – silně ohrožené; §3 – ohrožené (vyhláška MŽP 395/1992 Sb.). CITES (Walter & Gillett 1998).

Autor: Jana Tkáčiková

Literatura
Brandová B. & Vašut R. J. (2015): Exkurze „Za vrbami ve středním Pobečví a v Moravskoslezských Beskydech“. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4: 22–24.

Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645.

Přikryl I. a kol (2016): Možnosti přírodě blízkých způsobů obnovy na území po těžbě nerostných surovin. Soubor komentovaných odborných map dokumentující výskyt organismů na vybraných těžebních územích. – Ms., ENKI o.p.s. Třeboň, 156 pp.

Říčan G. (1936): Květena okresu Vsetínského a Valašskomeziříčského. – Ms., Depon in: Muzeum regionu Valašsko, Valašské Meziříčí, 79 pp.

Tkáčiková J. (ed.) (2015): Rukopisy vsetínského botanika Jana Bubely. – Sborn. Muz. Spol. Valašské Meziříčí a Muz. Reg. Valašsko Vsetín, 368 pp.

Výzva – Pokračujeme v síťovém mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín!

Pokračujeme v síťovém mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín! Zapojte se i v roce 2017!

Od roku 2013 běží projekt zaměřený na floristický průzkum území vsetínského okresu mimo CHKO Beskydy. Každoročně se snažíme prozkoumat území na ploše zhruba 10 mapovacích čtverců. Rádi uvítáme nové zájemce o mapování.

Pokud máte o mapování zájem, vyberte si z přiložené mapky čtverec a napište jeho číslo na mail janatkacikova@seznam.cz. Při výběru čtverců srovnejte s mapkou okresu Vsetín, některé čtverce byly již vymapovány v letech 2013 až 2016!

V roce 2017 se bude mapovat dalších 10 čtverců.

Zájemci o mapování dostanou vytištěnou ortofotomapu a základní mapu s vyznačenými hranicemi čtverce, škrtací formulář a metodiku.

Finance jsou zatím nejisté, ale věříme, že jako každý rok budou uhrazeny alespoň náklady na cestovné (asi 2.000,- Kč za čtverec).

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2016

Síťové mapování cévnatých rostlin probíhalo na Vsetínsku již čtvrtou vegetační sezónu. Sběr botanických dat na území vsetínského okresu, přesněji pouze na území ležícím mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, navazoval na pilotní část, která proběhla v roce 2013 a na výsledky z let následujících 2014 a 2015 s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin na území CHKO Beskydy.

 Celkem bylo zaznamenáno 2453 údajů o výskytu cévnatých rostlin. Podle aktuálního červeného seznamu (Grulich 2012) se tyto údaje týkají i 59 ohrožených či vzácnějších taxonů cévnatých rostlin.

Z fytogeograficky významných druhů byly potvrzeny (popř. nalezeny na nových lokalitách) druhy s širší vazbou na Karpaty, konkrétně Dentaria glandulosa a Valeriana simplicifolia, i druhy jiných geoelementů, které jsou však v ČR vázané převážně na karpatskou oblast – Aremonia agrimonoides, Carex pilosa, Carex pendula, Equisetum telmateia, Euphorbia amygdaloides, Hacquetia epipactis, Isopyrum thalictroides a Luzula luzulina. Zaznamenáni byli také četní zástupci vstavačovitých (Cephalanthera damasonium, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, D. sambucina, Epipactis helleborine, Gymnadenia conopsea, Listera ovata, Orchis mascula a Platanthera bifolia) a několik teplomilných druhů rostlin (Asperula cynanchica, Dorycnium herbaceum a Rosa gallica). Další výraznou skupinu tvoří druhy vázané na zachovalé listnaté lesy či jejich okraje (Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Bromus ramosus, Cerastium lucorum, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa, Luzula luzulina, Polystichum aculeatum a Veronica montana). Významné jsou i nálezy vzácnějších plevelů (Kickxia elatine, Ranunculus arvensis a Valerianella dentata), které ustupují spolu s mizejícím maloplošně a extenzivně provozovaným hospodařením. Za pozornost stojí také skupina mokřadních a vodních druhů (Butomus umbellatus, jenž byl pravděpodobně vysazen, Glyceria nemoralis a Leersia oryzoides). Potvrzeny byly i vzácné druhy pastvin a krátkostébelných luk (Antennaria dioica, Cirsium eriophorum nebo Juniperus communis).

Za nejvýznamnější nález v roce 2016 je možné považovat ověření historické lokality silně ohroženého hořce křížatého (Gentiana cruciata) na úpatí vrchu Sedliska v obci Branky, odkud jej uvádí Pospíšil (1964). Spolu s hořcem křížatým zde rostly i další subxerofilní druhy jako mařinka psí (Asperula cynanchica) a bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), rovněž uváděné Pospíšilem.

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2016:

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů:

C2 (= EN) – silně ohrožené (endangered): b – approaching rarity, t – declinig; C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené (lower risk) (Danihelka et al. 2012). §2 – silně ohrožené; §3 – ohrožené (vyhláška MŽP 395/1992 Sb.). CITES (Walter & Gillett 1998).

Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2016.

Autor: Jana Tkáčiková

Literatura

Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84: 631–645.

Pospíšil V. (1964): Die Mährische Pforte, eine Pflanzengeographische Studie. Acta Musei Moraviae, Scientiae naturales (Časopis Moravského muzea, Vědy přírodní), 49: 103–190.

Nový druh pro okres Vsetín – velbloudník tenkokřídlý (Corispermum pallasii)

velbloudník tenkokřídlý (Corispermum pallasii)

Nepůvodní druh květeny České republiky, který se od 80. let 20. století trvaleji vyskytuje v prostoru pískovny u Bzence na jihový­chodní Moravě. Je nalézán v blízkém či vzdálenějším okolí bzenecké pískovny především v intravilánech obcí, kam je zavlékán se stavebním pískem či nákladní dopravou. Na území severovýchodní Moravy byl velbloudník tenkokřídlý zaznamenán teprve nedávno v areálech prodejen sypkých stavebních hmot na deponiích písku dopravovaném z pískovny Bzenec. Rostliny rostou na částech navážek, kde většinou nedochází k manipulaci s pískem. V roce 2013 byl sbírán také ve Valašském Meziříčí v areálu prodejny uhelných skladů, na navážce písku z bzenecké pískovny.

Autor: Petr Kocián

Sborník Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí č. 20 právě v prodeji!

V těchto dnech se dostává do prodeje Sborník Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí (číslo 20). Sborník obsahuje dosud nepublikované rukopisy vsetínského botanika Jana Bubely (1855-1889).

Již 20. číslo Sborníku Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí je zaměřeno přírodovědně, přesněji botanicky. Celý sborník je věnován pozapomenutému vsetínskému rodákovi Janu Bubelovi a jeho rukopisům o květeně Vsetína a okolí. Bubelovy rukopisy jsou tak poprvé zpřístupněny všem zájemcům – kromě naskenovaných originálů byl do sborníku zařazen i jejich přepis a také praktický překlad srozumitelný pro současného čtenáře. Kromě cenných botanických dat z konce 19. století sborník doplňují také kapitoly věnované životním osudům Jana Bubely a krajině i květeně v podobě, v jaké ji viděl Jan Bubela. U téměř 200 historických místních názvů (osad, tratí, apod.) se podařilo dohledat jejich současnou lokalizaci, což usnadní práci s herbářovým materiálem Jana Bubely, který je uložen v našich i zahraničních herbářích. .

Sborník má rozsah 368 stran (včetně barevné přílohy) a byl vydán v nákladu 150 ks.

Publikace byla finančně podpořena dotací města Vsetín pro rok 2016

a firmami CS CABOT, spol. s r.o. a Melica nutans s.r.o.

Sborník si můžete zakoupit nebo objednat přímo u Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí, e-mail: janatkacikova@seznam.cz. Jeho cena je 450,- Kč (bez poštovného).

obalka